„V čase stráveném ve velice přátelském duchu jsme se se sirem Peachem věnovali debatám o nových technologiích a budoucím vývoji umělé inteligence,“ potvrdil gen.v.v František Malenínský, a upozornil na aktualizovanou studii „NATO Science & Technology Trends: 2020-2040“, která poskytuje přehled a analýzu prioritních oblastí klíčových pokročilých technologií, které v současnosti procházejí rychlým vývojem a budou pro NATO v následujících dvaceti letech zásadní. „Jednou z nich je právě i využívání integrované umělé inteligence napříč spektrem distribuovaných, a přitom globálně dostupných technologií,“ zdůraznil Malenínský. Technologie s těmito charakteristikami zvyšují provozní a organizační účinnost NATO a rozvíjejí znalostní a rozhodovací výhody. „Dlouhodobý technologický vývoj v oblasti dat a umělé inteligence bude mít výrazný dopad už v příštích 5 až 10 letech,“ doplnil Malenínský. „V tomto směru nesmírně oceňuji a velice pozitivně hodnotím, že zde na úrovni rektora ČVUT, vedení CIIRC ČVUT i start-upu TRIX Connections vzniká jednotící linie v oblasti vývoje a směřování technologií tak, aby bylo společné úsilí zaměřeno na skutečně efektivní využití kapacit ČVUT v této oblasti.“

„CIIRC i celé ČVUT dělá špičkový výzkum v oblastech, jako mobilní robotika, umělá inteligence a mnoha dalších. To jsou všechno oblasti, které jsou pro obranný a bezpečnostní průmysl klíčové,“ konstatoval Ondřej Velek, ředitel CIIRC ČVUT, a doplnil: „Generál Malenínský výborně zná potřeby obranného průmyslu a nyní i silné stránky našeho výzkumu. Mluví oběma jazyky a dokáže propojit tyto světy.“

Air Chief Marshal sir Stuart Peach, zastává pozici předsedy Vojenského výboru NATO od roku 2018, kdy byl do funkce jmenován po českém armádním generálovi Petru Pavlovi. Vojenský výbor NATO předkládá návrhy a doporučení Severoatlantické radě. Stejně jako v ní je každá z členských zemí zastoupena jedním vojenským zástupcem. Náčelníci generálních štábů členských zemí volí svého předsedu na tříleté období.

Generál František Malenínský působil jako zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR a poslední tři roky také jako vojenský představitel České republiky při NATO a EU v Bruselu. Armádu opustil po čtyřiceti šesti letech aktivní služby, z toho devíti ve strukturách NATO. Od ledna 2021 zastává funkci viceprezidenta start-up společnosti TRIX Connections, jejíž vznik na CIIRC ČVUT akcelerovala první vlna koronavirové pandemie. Jako senior advisor CIIRC ČVUT pro obranný výzkum má na starosti vyhledávání možností uplatnění moderních technologií pro obranné využití na národní i mezinárodní úrovni, pro což má díky svým bohatým zkušenostem z nejvyšších armádních pozic v ČR i NATO nejlepší předpoklady.

Oblast spolupráce je poměrně rozsáhlá a týká se také možností výměnných praktických stáží, exkurzí i účasti na akcích či setkáních pořádaných zúčastněnými stranami. Do těchto aktivit přitom mohou být zapojeni nejen pracovníci všech tří subjektů, ale i nadaní studenti či dokonce další partneři. Cílem je navázání užší spolupráce a kontaktů a vzájemné informování o využitelných výsledcích výzkum a vývoje.

„Náš institut i celé ČVUT má co nabídnout,“ říká Ondřej Velek, ředitel CIIRC ČVUT, a upřesňuje oblasti spolupráce: „A to ať se jedná o výsledky v oblasti umělé inteligence, telemedicíny, nebo robotických aplikací.“ Vyhledávání příležitostí i vhodných aplikací se přitom nebude omezovat jen na výše uvedené, jak za vyškovského partnera naznačil brigádní generál Ing. Radek Hasala, velitel VeV-VA,: „Zajímavá jsou témata týkající se jak informačních technologií, tak i nano- a biotechnologií. Naším cílem je posunout o kus dále spolupráci se státními i civilními subjekty, a to nejen v oblasti výzkumu a vývoje, ale i aplikace a výroby.“

V tom bude mít významnou roli právě technologický start-up TRIX Connections, který se stará o technologický transfer v oblasti pokročilých technologií z akademické sféry směrem k dalšímu uplatnění. „Zavázali jsme se, že budeme přispívat k efektivnímu transferu znalostí a technologií ve prospěch a v zájmu všech stran,“ uvádí za TRIX Connections jeho viceprezident, genpor. v. v. Ing. František Malenínský. „Naší silnou stránkou je, že umíme efektivně vytvářet vazbu mezi teorií a praxí, identifikovat vhodné příležitosti pro uplatnění nových technologií a poskytovat cílené poradenství pro další rozvoj takové spolupráce.“

Zdroj: CIIRC ČVUT

Ochrannou polomasku skládající se z těla tisknutého na speciálních 3D tiskárnách a externího filtru stupně P3 vědci vyvinuli během jednoho březnového týdne 2020 v rámci nově založeného centra excelence pro pokročilou průmyslovou výrobu RICAIP. Polomaska získala jako ochranná osobní pomůcka nejdříve ve zkráceném, následně v řádném režimu plnou CE certifikaci a ve spojení s filtrem splňuje dokonce vyšší stupeň ochrany než respirátor FFP3. Tisková 3D data byla poskytnuta pro nekomerční účely a sdílena s vlastníky příslušných zařízení po celém světě. O rozšíření dat se postaral startup TRIX Connections, který výzkumníci pro tyto účely založili.

„Ocenění Evropského parlamentu si velmi ceníme – patří nejen nám, ale celému institutu, bez jehož podpory, nejmodernější infrastruktury centra RICAIP, a také celkovému inovačnímu nastavení bychom nemohli během tak krátké doby dosáhnout hmatatelného výsledku,“ řekl Vít Dočkal za vývojový tým CIIRC ČVUT.

„Ochranná polomaska byla pro CIIRC cennou zkušeností a také ukázkou toho, jak může česká věda ve spojení s průmyslovými partnery rychle pomáhat – a to nejen v době krize, ” vyjádřil Ondřej Velek, ředitel CIIRC ČVUT.

Cenu evropského občana uděluje každoročně Evropský parlament od roku 2008 jednotlivcům, skupinám, sdružením nebo organizacím. Tato cena je vyznamenáním za mimořádné výsledky v prosazování lepšího vzájemného porozumění a bližší integrace mezi občany a členskými státy, za podporu společných hodnot, zprostředkování přeshraniční nebo nadnárodní spolupráce v rámci Evropské unie, anebo za denní činnost, která konkrétně vyjadřuje hodnoty Listiny základních práv EU.

Slavnostní předání ceny proběhne na národní úrovni a na půdě Evropského parlamentu na podzim 2021.

Až donedávna druhý muž české armády, generálporučík František Malenínský, se rozhodl svoji další kariéru mimo české ozbrojené síly spojit s rozvojem inovací a moderních technologií. Od ledna 2021 má jako vice prezident univerzitního start-upu TRIX Connections na starosti rozvoj strategických partnerství a podporu technologického transferu z akademického prostředí v oblasti především umělé inteligence, digitalizace, robotizace a rozvoje nových technologií.

Generál František Malenínský působil jako zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR a poslední tři roky také jako vojenský představitel České republiky při NATO a EU v Bruselu. Armádu opouští po čtyřiceti šesti letech aktivní služby, z toho devíti ve strukturách NATO. Ve start-up společnosti TRIX Connections, jejíž vznik na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) akcelerovala první vlna koronavirové pandemie, bude moci zúročit své bohaté zkušenosti, které získal na nejvyšších armádních pozicích v ČR i zahraničí.

„Široké možnosti uplatnění moderních technologií mě vždy fascinovaly, na různé příležitosti jsem narážel při řadě situací,“ odůvodňuje svoje rozhodnutí generál František Malenínský. „Zaujalo mě, co v uplynulých měsících dynamický tým TRIX Connections rozvíjí a v čem je na půdě ČVUT i mimo ni úspěšný. Rád přispěji svými zkušenostmi, kontakty a expertízou zejména z manažerského řízení v komplikovaných podmínkách.“

„Pro nás je spolupráce s generálem Malenínským velkou poctou. Vážíme si toho, že jsme svým přístupem, plány a strategickým směřováním takovou osobnost zaujali,“ zdůrazňuje Vít Dočkal, prezident a jeden ze zakladatelů TRIX Connections, a dále doplňuje: „Tato doba je složitá a vyžaduje komplexní přístup, kterým právě pan generál díky svým zkušenostem i osobnostnímu profilu ve všech ohledech disponuje.“

TRIX Connections je inovativní firma, jejíž příběh začal úspěšným vývojem ochranné polomasky RP95. Na podzim roku 2020 TRIX Connections a CIIRC ČVUT společně vyvinuly integrační systém pro online monitoring kapacit lůžek v nemocnicích. TRIX intenzivně spolupracuje s výzkumnými týmy na ČVUT a zapojuje se do budování inovační strategie ČR díky napojení na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a agenturu CzechInvest.

„Naším cílem je integrovat inovativní řešení, která vznikají zejména na akademické půdě, a překlopit je do konkrétních výstupů a produktů při uplatnění celé škály nových technologií, zejména strojového učení a dalších prvků umělé inteligence,“ nastiňuje plány Jaroslav Lískovec, další ze zakladatelů a jednatel TRIX Connections. „S partnery, jako je generál Malenínský, hodně získáváme a budeme schopni přicházet s koncepčními řešeními, která pomocí technologií pomohou lépe zvládat obdobné krize a připravit se na situace, které mohou přijít.“

Ochranná polomaska CIIRC RP95-3D byla vyvinuta během jediného březnového týdne v reakci na nedostatek osobních ochranných prostředků v první koronavirové krizi. Maska v létě 2020 prošla kompletním testováním a získala plnou certifikaci EU podle příslušných norem pro ochranné osobní prostředky, což umožňuje označení CE. Paralelně s tím byl vyvinut model masky RP95-M k masové výrobě formou vstřikování plastů. Tu na základě licence vyrábí konsorcium firem vedených společností CARDAM.

Účinnost polomasky je i dle výsledků testování vyšší ve srovnání se standardními respirátory FFP3, které jsou ve stejné bezpečnostní třídě. Dostatečné utěsnění na obličeji je nezbytným předpokladem pro zajištění bezpečnosti. Zároveň je důležitá také pohodlnost nošení masky. „Dosavadní modely masky i těsnění mají jednotnou velikost, aby vyhovovala většině lidských tváří. Ta však nemusí nutně poskytovat nejpohodlnější řešení pro všechny,“ upřesňuje Dr. Petr Kadera za CIIRC ČVUT.

Právě toto se stalo i zadáním pro další společný vývoj TRIX Connections a CIIRC ČVUT, který se zároveň stává příkladem customizovaného řešení pro výrobu. Podpora digitalizace výroby je jedním z cílů Evropského inovačního a technologického institutu EIT Manufacturing, proto tento projekt v rámci jedné ze svých výzev EIT Manufacturing v letošním roce podpořil.

Vývojové týmy pod koordinací TRIX Connections se soustředily na to, jak zajistit, aby byla polomaska co nejvíce a nejsnáze přizpůsobitelná potřebám jednotlivých uživatelů. Rozhodly se využít moderní digitální technologie, které jsou již běžně dostupné. Tento požadavek splňují nové modely mobilních zařízení, které jsou vybaveny hloubkovými kamerami (TrueDepth Camera) pro rozpoznávání obličeje a aplikace rozšířené reality (např. novější zařízení firmy Apple).

Tyto technologie umožňují získat 3D obraz lidské tváře a analyzovat jeho základní parametry pro další využití. Dále bylo nutné určit, jaké velikosti těsnění nejlépe pokryjí celou populaci. Aby toto bylo možné, bylo nutné zpracovat širokou škálu dat topologie obličejů. TRIX Connections proto zadal Antropologickému ústavu Masarykovy univerzity zpracování knihovny topologických dat obličejů. Tváře s podobnými vzory byly seskupeny do tří tříd pro dospělou populaci. Masarykova univerzita pro tuto klasifikaci použila svou databázi a provedla analýzu souboru obličejových modelů 500 dobrovolníků, mužů a žen ve věku 18–84 let.

Na základě toho vznikl nejdříve datový, následně i 3D tiskem vyrobený fyzický model průměrované lidské tváře a další modely obličejů, které společně pokrývají hlavní charakteristiky české dospělé populace. Byly namodelovány interakce těsnění polomasky a obličeje a vyšly z toho celkem tři velikosti těsnění, pro které je zásadní zprůměrovaná vzdálenost mezi nosem a bradou. Tak byly stanoveny hlavní parametry pro vývoj aplikace pro 3D skenování obličeje. Aplikace je volně přístupná v App Store pod označením „Mask Creator“.

 Oceněná maska, která vznikla v rámci centra excelence RICAIP (Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production) se vyrábí pomocí 3D tisku, datové podklady pro tisk se s volnou licencí dostaly do 30 zemí a více než 100 institucí včetně amerického námořnictva či NATO. Další vývoj masky se přesunul na spin-off společnost TRIX Connections, díky čemuž se paralelně podařilo vyvinout masku pro sériovou výrobu a celý technologický transfer dotáhnout až do konce. Masku v licenci vyrábí společnost CARDAM.

„Velmi si vážíme ocenění Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vývoj masky ukázal dvě velmi významné záležitosti pro českou vědu i průmysl. První byl velmi rychlý a inovativní přístup našich vědců, kteří v rekordním tempu řešili nedostatek kriticky důležitých ochranných pomůcek, což zároveň pomohlo vědě jako takové v očích české společnosti. Druhou je pak vysoce efektivní spolupráce vědy a průmyslu – rychlý transfer od nápadu po sériovou výrobu, zapojení desítek firem, jejich know-how či výrobních kapacit,“ říká ředitel CIIRC ČVUT Ondřej Velek. „Přál bych si, aby takovéto transfery nezůstaly v Česku ojedinělé, protože to je ta správná cesta pro přidanou hodnotu českého průmyslu, po které se intenzivně volá,“ dodává Velek.

 „Naše motivace na začátku byla úplně jednoduchá: zkusit využít právě dovezené 3D tiskárny v rámci evropského centra excelence pro Průmysl 4.0 (RICAIP) a pokusit se pomoci českým zdravotníkům, kterým chyběly ochranné pomůcky,“ vysvětluje Vít Dočkal, jeden z hlavních členů oceněného týmu. „Stále nemůžeme uvěřit tomu, jaký obrovský pozitivní ohlas se nám podařilo vyvolat. Děkujeme všem, kteří nám tehdy pomáhali – zejména týmu ze Západočeské univerzity, společnostem 3Dees Industries a 3DTech. Společnosti Siemens a Škoda Auto pak byly mezi prvními, které poskytly své kapacity a tiskly masky na speciálních 3D tiskárnách.“

Respirátor RP95-M – sériově vyráběný metodou vstřikování plastů – se následně stal jedním z mála ochranných prostředků vyvinutých v reakci na koronavirovou krizi, který byl uveden do sériové výroby a získal certifikaci CE, která je platná nejen v Evropské unii, ale v řadě dalších zemí světa. Masku lze používat opakovaně, díky ověřeným postupům pro sterilizaci a dezinfekci.

„Úspěch ryze českého respirátoru, na kterém se podílela celá řada tuzemských subjektů, mě nesmírně těší. Opět se ukázalo, že česká inovativní řešení mají světový potenciál a že umíme být nápadití a soběstační i ve vypjatých situacích,“  říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Česká maska splňující nejpřísnější parametry FFP3, která prošla plnou evropskou certifikací, je tak v duchu Inovační strategie skvělým příkladem transferu technologií s velkým exportním potenciálem.“

Tým CIIRC ČVUT nezůstal u této jediné aktivity týkající se pomoci v rámci COVID-19. Opět ve spolupráci se spin-offem ČVUT TRIX Connections nabídl v druhé vlně nemocnicím a krajům řešení pro on-line monitoring kapacity nemocničních lůžek nebo vyvíjí se společností Spur inovativní filtry do masek. Jejich výhodou bude unikátní nanomateriál a zároveň řádově nižší cena oproti standardně používaným filtrům.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která ocenění udělila,   je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Ocenění patří mezi nejvyšší, jaká lze v rámci České republiky získat.

Nezávislý portál ATLAS 21 vznikl ke konci října v reakci na aktuální dění kolem covidu-19. Jeho prostřednictvím se seznámíte s příběhy (ne)obyčejných lidí, firem a projektů s kladným přínosem pro společnost u nás i ve světě. Reportáže, články, živé přenosy a rozhovory s předními odborníky, umělci a akademiky… Na ATLAS 21 najdete také nabídku pracovních míst a brigád, návody a rady potřebné v krizové době.

„Myšlenkové, průmyslové i kulturní bohatství národa je zcela výjimečné. Umíme si poradit v těch nejtěžších chvílích, a to vlastními silami, vlastní výrobou a vlastními nápady. Je nám ctí dokumentovat zrod inovací v České republice“, říkají zakladatelé ATLAS21 Vít Dočkal a Robin Čumpelík.

Prvním pořadem, který studio spustilo, je Technologie pomoci. V rámci online tiskové konference byl nejprve představen nový systém Lůžka online – online monitoring kapacit lůžek v nemocnicích na pomoc zdravotníkům i krizovému managementu vyvinul CIIRC ČVUT a start-up TRIX Connections. Následující díl se věnoval aplikaci Česko pomáhá z dílny Masarykovy univerzity a dalších partnerů, která propojuje dobrovolníky s žadateli o pomoc v oblasti zdravotnických či sociálních služeb. Třetí díl pořadu Technologie pomoci upozornil na existenci tolik potřebných výtěrových tyčinek od tradičního českého výrobce Isolit-Bravo. Zatím poslední, čtvrtá epizoda se zaměřila na průlomovou metodu léčby akutního plicního selhání – výsledek spolupráce lékařů s českou inovativní firmou LINET.

Tým ATLAS 21 tvoří nadšení dobrovolníci, projekt je závislý na podpoře sponzorů a donátorů. „V říjnu jsem byla přizvána do projektu ATLAS 21, setkání s báječnými lidmi, kteří mají spousty nápadů a potřebu posílit povědomí o aktuálních možnostech cílené pomoci v rámci České republiky, mě nadchlo.  Naše firma vybavila streamovací studio potřebnou technikou. Doba není lehká, práci nemáme, a i když spolupráce je především dobrovolnická, celé mi to dává smysl a jsem opravdu ráda, že mohu být součástí ATLAS 21,“ říká Jana Heřmánková, jednatelka a výkonná ředitelka technické firmy T Servis, a dodává: „Vzhledem k tomu, že mám blízko ke kultuře, stojím za vznikem pořadu Nová kultura. I tady chceme nabízet pomoc a dávat naději, i když v tuto chvíli to není moc lehká úloha. A tak se spojila věda a kultura na akademické půdě.“

Více v článku z 25. 3. 2020:

https://cdr.cz/clanek/cvut-vyrobi-respiratory-pomoci-3d-tisku-schvalilo-je-ministerstvo-zdravotnictvi

V současném stavu, kdy chybí roušky pro občany, si občani poradili sami a začali si je šít. To ovšem nijak neřeší akutní nedostatek respirátorů pro zdravotnický personál. Proto přišlo České vysoké učení technické (ČVUT) s nápadem tisknout tyto respirátory na 3D tiskárnách.